Recenze Boogie Board Sync 9.7

IMAGE-boogie-board-sync9-angled-writingBoogie Board Sync 9.7 je tabulka, po níž můžete psát a celou ji případně najednou smazat. A není k tomu potřeba křída, inkoust, papír ani jiný spotřební materiál. Umožňuje to přitom zajímavá aplikace displeje z tekutých krystalů. Tlakem na jeho povrch totiž dochází k přeuspořádání jeho místní struktury do podoby, jež oproti nedotčenému povrchu lépe odráží světlo. Při smazání jsou pak tato narušení navrácena do původní podoby. Zmíněná technologie je společná všem nabízeným zařízením pod značkou Boogie Board, Sync 9.7 se jim však vymyká v tom, že dokáže vaše poznámky navíc i digitalizovat a ukládat.

Digitalizace je do značné míry řešena nezávisle na vlastní psací/zobrazovací technologii. Tento fakt tak zařízení předurčuje k poněkud jinému způsobu užívání a tvorby, než je uživatel běžných elektronických tabletů zvyklý. Předně je třeba se smířit s tím, že jednou z displeje smazaný obsah již nelze přímo na zařízení zobrazit, natož pak editovat. Též je nutné počítat s tím, že mazání tabulky nelze omezit pouze na část poznámky. Sync 9.7 se hodí především ke tvorbě rychlého, osobního, dočasného obsahu (poznámek, skic, osnov, myšlenkových map,…).

Konstrukce

S cenou zhruba 2 600 Kč a s tím, že jde o unikátní zařízení, lze omluvit, jak neohromujícím dojmem po vybalení Sync 9.7 působí. Černý displej je zasazen v trojdílném plastovém pouzdře, jehož rub a líc je též černý. Prostřední rám, jež je na pravé straně vykrojen, aby do něj šlo zacvaknout stylus, je naproti tomu jasně oranžový. Povrch je střídavě zdrsnělý a hladký, podle toho je na něm též střídavě patrná mastnota z rukou a prstů. Tabulka obsahuje pouze tři tlačítka. Kromě zapínání, které je umístěno na boku, jde o tlačítka pro uložení a smazání obsahu, jež se nachází po straně displeje. Více skutečně není potřeba. Stylus obsahuje ještě jedno tlačítko, to ale nachází využití pouze při propojení s PC.

Ačkoli tedy v prvním dojmu Sync 9.7 nesnese srovnání ani s levnými elektronickými tablety, nelze jeho návrhu upřít jistou dávku důmyslnosti a kouzla. Předně je tabulka velmi lehká a tenká a přiměřeně pevná. Též se pohodlně drží, ať už na výšku či na šířku, kdy k tomu napomáhá zvětšený okraj. Stylus, který je nezbytný pro digitalizaci (pokud nechcete digitalizovat, lze po tabulce psát například i nehtem), padne také dobře do ruky. Sync 9.7 se svým oranžovým akcentem a vykrojeným tělem zkrátka vybízí k tomu, abyste ho používali, čárali po něm. Nesnaží se nabudit dojem něčeho, co není. Dokážu si jej představit v ruce dítěte i na obchodním jednání, a to je mi sympatické.

K tabulce lze dokoupit za cca 500 Kč originální pouzdro Boogie Board Sync 9.7 Folio. Překvapivě jde o pouzdro pouze transportní, do kterého se tabulka zasouvá, nikoli o překlápěcí, se kterým by se dalo zařízení též používat. Zatímco dokáže poměrně úspěšně ochránit displej a tlačítka pro ukládání a mazání před nechtěnou manipulací, tak díky vykrojení rohů zaostává v ochraně tlačítka spínaní a samotného tabletu před nárazem při pádu. Poměrně nešikovné je též magnetické zavírání obalu, jež se při vytahování tabulky může snadno dotknout povrchu displeje, a znehodnotit tak zasaženou část.

Psaní

Co se týče zážitku při psaní po tabulce, je obdobný jednodušším modelům. Subjektivně mi připadá mnohem přirozenější a pohodlnější, než psaní stylem po tabletu. Zejména díky možnosti volného opření ruky a jisté pružnosti podkladu, umožňující mimo jiné proměnlivý přítlak vedoucí k různé tloušťce linky. Oproti papíru je ovšem komfort znatelně menší. Jednak proto, že je tabulka vůči papírovému sešitu přeci jen tvrdší, ale hlavně neposkytuje ve směru tahu téměř žádný odpor, což ztěžuje koordinaci, a ústí tak v méně čitelný rukopis. Přestože je Sync 9.7 vytýkána horší čitelnost při nižší hladině osvětlení ve srovnání s ostatními modely, domnívám se, že je příčinou především užší stopa dodávaného stylu. Obecně pro všechna tato zařízení platí, že displej není podsvícen a pro pohodlné psaní je potřeba mít kvalitní osvětlení. Rozměry tabulky jsou takřka ideální, dostatečně velká na to, aby se na ni vešly související informace, ale stále zůstává skladná.

Digitalizace

Psaní na tabulce díky použité technologie nepotřebuje kromě mazání žádné napájení. Ovšem pokud chcete mít poznámku uloženou, je třeba zařízení před prvním tahem zapnout. I tak se ale není nutné obávat častého dobíjení, přístroj vydrží bez nabití více než týden občasného používání. Sync 9.7 má k dispozici 2 GB paměti, což je vzhledem k tomu, že jsou poznámky ukládány poměrně úsporně, více než dostatek.

Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že digitalizovaná verze není přesným otiskem toho, co je na displeji zobrazené, ale aproximací vašich tahů, které jsou zaznamenávány nezávisle na zobrazení. Díky jemnému rozlišení to není při normálním zvětšení patrné, ale tahy jsou převedeny na segmentované křivky, při čemž každý z lineárních segmentů má nastavenou vlastní šířku stopy podle přítlaku a úhlu kontaktu. Tvar stopy se ovšem nemění a zůstává bez ohledu na přítlak či náklon pera kruhový. Tabulka tak těžko nalezne uplatnění při kaligrafických experimentech či vážnější výtvarné tvorbě, ale při psaní osobních poznámek či tvorbě jednoduchých náčrtků a neambiciozních kreseb poněkud hrubý výstup samozřejmě není na škodu.

Výstup

Primárním výstupním formátem je PDF, které popisuje provedené tahy. Kromě toho je možné přímo dodávaným software poznámky konvertovat do rastrového formátu. Při důkladnějším rozboru jsem zjistil, že PDF má v sobě vektorová data zakódovaná s velkou pravděpodobností pomocí otevřeného formátu InkML, tedy s trochou snahy by mělo jít je z něj pro další zpracování vydolovat, byť to zabalení v PDF příliš neusnadňuje. Výrobce slibuje možnost editace ve vektorových editorech Adobe Illustrator a Corel Draw. Soubory se mi povedlo k editaci bez obtíží otevřít i ve svobodném Inkscapu.

Propojení

Tabulku lze propojit s chytrým telefonem či počítačem pomocí Bluetooth. Ať už se jedná o Android či PC s Windows, byl jsem příjemně překvapen, jak spolehlivé a dobře fungující takové spojení ve výsledku je. Přestože se čím dál častěji prosazuje připojování periferií pomocí Wi-Fi, je i dle mého názoru Bluetooth v tomto případě lepší volbou (stačí na nevelké přenosy, malá spotřeba, nezávislost na dostupné infrastruktře). K dispozici je samozřejmě i kabelové připojení pomocí USB ve verzi micro, které se užívá i k dobíjení.

Kromě přenosu souborů dovoluje mobilní i desktopová verze propojovací aplikace i instantní přenos tahů, v desktopové lze tabulku používat i jako běžné vstupní zařízení (byť specializovaný tablet poslouží samozřejmě lépe, na druhou stranu nedokáže obvykle přímo na sobě znázornit provedené tahy). Velmi dobře funguje i vestavěné propojení s poznámkovou službou Evernote, kam si můžete poznámky nechat automaticky importovat. Skvělou zprávou je, že výrobce dává vývojářům k dispozici aplikační rozhraní pro operační systémy iOS, Android i prohlížeč Chrome. To by mohlo mírně vynahradit největší nedostatek celého konceptu: stále totiž není k dispozici program pro rozpoznávání písma, který by se Sync 9.7 bez problému spolupracoval (zejména využíval vektorového zápisu tahů a jejich souvislosti pro lepší výsledky).

Recenze Olympus M.Zuiko Digital ED 40-150 mm 1:4.0-5.6 R Black

Laciný teleobjektiv od Olympusu pro bezzrcadlovkový systém Micro 4/3. Co nabízí? Své zkušenosti shrnuji v krátké, neformální, ale upřímné výpovědi.

Rozměry

Jde o jeden z větších objektivů pro daný systém. Z těch, co mám k dispozici, je mu v tomto ohledu nejpodobnější setový Olympus 12-50 mm. Ten je o něco delší, ale zato užší (bavíme se o základním zataženém stavu). I tak jsou přirozeně jeho rozměry titěrné ve srovnání s objektivy stejného úhlu záběru u systémů s čipy velikosti kinofilmového políčka i APS-C.

Olympus M.Zuiko Digital ED 40-150 mm 1:4.0-5.6 R Black

Olympus M.Zuiko Digital ED 40-150 mm 1:4.0-5.6 R Black

Konstrukce a vzhled

Objektiv je plastový, včetně bajonetového závitu. Příjemnějším důsledkem tohoto je zanedbatelná hmotnost („Tenhle lehoučký váleček je 300 mm teleobjektiv?!“). Nepříjemné jsou však obavy o trvanlivost. Plastový bajonet se může při častých výměnách objektivu na těle fotoaparátu rychleji opotřebit. Zejména pokud jde právě o takovýto objektiv, jež nebudete mít na svém fotoaparátu trvale a nejspíše jej budete často střídat s menšími ohnisky. Pokud bych nebyl zvyklý chovat se k fototechnice jako v rukavičkách, považoval bych konstrukci za silný nedostatek. V případě M.Zuiko Digital ED 40-150 mm 1:4.0-5.6 R také nelze hovořit o nějakém extrémně příjemném hmatovém vjemu. Povrchová úprava prstenců je velmi hrubá, z nekvaliního plastu a každý dotyk působí lacině. Zato při zběžném pohledu nevypadá tento transfokátor vůbec špatně. Tedy alespoň v černé verzi, která onu lacinost docela zdatně skrývá. Ovšem jenom do té chvíle, než vysunete vnitřní tubus, který byť funkční, tak eleganci výrobku prudce snižuje. Na druhou stranu i přes celoplastovou konstrukci je objektiv vylisován a sestaven velmi precizně.

Hodiny - f8, 70 mm

Hodiny – f8, 70 mm

Ovládání

Jedinými ovládacími prvky jsou dva otočné prstence. Užší kroužek ručního ostření se nachází na konci hlavně pevné části objektivu. Jeho chod, převáděný elektrickým obvodem, je poměrně hladký, s opravdu mírným odporem vůči změně. Ovládání je přesně, byť mírně pokulhává oproti ostřícím kroužkům u dražších modelů Zuiko.
Rozměrnějším prstencem nastavujete ohnisko a s tím se vysouvá či zasouvá vnitřní tubus. Vysunutý válec sice dobře drží ve zvolené poloze, ovšem na úkor plynulosti změny ohniska. Objektiv při tom zkrátka lehce drhne. Což je škoda, protože použté tiché zaostřování a stabilizace na soudobých tělech Olympusu by dělala z tohoto zoomu zajímavý objektiv pro natáčení videa. Na ladné přibližování či oddalování za chodu vám tedy pomůže kromě přivyknutí mechanismu posunu a opatrnému otáčení hlavně notná dávka štěstí.

Kvalita obrazu

Pokud do pořízení tohoto obejktivu půjdete jako já s tím, že sice teleobjektiv tak často používat nebudete, ale sem tam byste si za hezkého počasí rádi vyfotili například zvířátka v ZOO, nebudete kvalitou obrazu nijak zklamáni. Od teleobjektivu s proměnlivou ohniskovou vzdáleností v této cenové relaci nelze čekat zázraky. A ty skutečně nepřijdou. Na druhou stranu si nelze až na samotnou ostrost prakticky na nic jiného stěžovat. Mikrokontrast není špičkový, ale slušný, vliv různých běžných optických vad zanedbatelný. Jakost bokehu je též překvapivě dobrá.
Ostrost je samozřejmě proměnlivá s tím, jak měníte ohnisko, přičemž se doporučuje mírně přiclonit, ale ne příliš, neboť od dvojciferných clonových čísel pustoší obraz difrakce. Nejsem člověk, kterého by bavilo systematicky hledat nejvhodnější kombinace a porovnávat výsledky pod drobnohledem, ale mohu potvrdit, že skutečně od 70 mm do 100 mm podává objektiv nejlepší výsledky, zato kraje rozsahu jsou horší. Například při vytažení až na 150 mm působí obraz zjevně neostře už při kontrolním náhledu ve fotoaparátu.
Zejména u teleobjektivů je ovšem důležitá základní disciplína při fotografování, pro zamezení neostrosti pohybem fotoaparátu při snímání. Vyplatí se užívat stativu či integrované stabilizace obrazu. Byť to nesouvisí s ostrostí, tak u fotoaparátů, co to podporují (jako např. moje Olympus OM-D E-M5), doporučuji obětovat výdrž baterie a zapnout si stabilizaci již při namáčknutí spouště. Bude se vám mnohem snáze komponovat a ručně ostřit. Rozhodně se nebojím zvýšit citlivost snímače, umožňuje mi to držet krok s relativně malou světelností tohoto modelu, případně navíc bez problémů přiclonit.

Hůrka - f5.6, 40 mm

Hůrka – f5.6, 40 mm

Zaostřování

Oproti starší verzi bez R v názvu je údajně hlavní pokrok právě v této oblasti. Zaostřování je vnitřní, rychlé, tiché, přesné a spolehlivé. Nemohu srovnávat se starší iterací, s klidným vědomím však mohu prohlásit, že rychlost a přesnost je na úrovni setového objektivu 12-50 mm, mírně pomalejší než u blekurychlého 17 mm 1.8. V této oblasti lze tedy objektiv jen chválit.

Květ - f5.6, 150 mm

Květ – f5.6, 150 mm

Závěr

Olympus M.Zuiko Digital ED 40-150 mm 1:4.0-5.6 R může být dobrou koupí, pokud ho pořídíte v cené pod 4 000 Kč (stav k dubnu 2014). Například v akční sadě s firemní modrou taštičkou Olympus PEN. Určitě si dejte ale pozor na hojné přestřelené nabídky, které si tento objektiv cení klidně až na 8 000 Kč! Často i jeho starší verzi! V takovém případě rozhodně nebrat. Dále se mu vyhněte v případě, že to myslíte s teleobjektivy pro systém MFT vážně. Existují nesporně lepší, byť o třídu až dvě dražší varianty, které nedělají tak silné kompromisy ve prospěch nízké ceny.
Jinak je to ale i přes jeho zápory sympatický kus optiky, který bych se nebál nenáročnému uživateli doporučit jako druhý či třetí objektiv k tomu setovému se základním rozsahem. Je vhodný jako první seznámení s teleobjektivy (můj případ). Jen musíte být připraveni pracovat s jeho omezeními. Výsledky vás pak mohou příjemně překvapit.

Kachna - f5.6, 150 mm

Kachna – f5.6, 150 mm

Down In Front & Half In The Bag

Máte rádi filmy a ovládáte angličtinu alespoň na pasivní úrovni? Vřele doporučuji tyto dvě show:

Down In Front

Logo Down In Front - stylizovaný modrý nápis nad symbolem tlačítka pause a play, pod tím nápisy commentary, discussion, dissection a Screw the soundtrack

Down In Front

Down In Front je podcast připravovaný poměrně širokou a proměnlivou skupinkou přátel, které spojuje to, že pracují ve filmovém průmyslu. Týden co týden se scházejí, aby natočili živelné besedy nad filmy, které si můžete na DVD či BluRay pustit synchronizovaně zároveň s nimi. Když ztlumíte zvukovou stopu, budete odměněni nesmírně zábavnými a vtipnými postřehy, jež hravě překonávají to, co byste našli v originálních komentářích.

Na jejich přístupu k filmům je sympatické to, že přestože se nevyhýbají ani snímkům nepovedeným a všeobecně opovrhovaným, tak se místo bezobsažného kritizování snaží spíše najít příčinu problémů, analyzují ji a nabízejí vlastní řešení. Díky tomu, že jsou „od fochu“, se od nich dočkáte také nemálo zajímavostí, o kterých si jen tak nepřečtete.

Za dobu existence podcastu jejich rukama prošly desítky filmů, a přesto se stále dobře poslouchají a nenudí. Další informace naleznete na webu www.downinfront.net.

Aktualizace: Podcast nyní funguje pod novým jménem na www.friendsinyourhead.com.

Half In The Bag

Logo Half In The Bag - nalevo papírový sáček s dvěma lahváči napravo stylizovaný název z bílých písmen a klapky

Half In The Bag

Pokud chcete sledovat Half In The Bag, je dobré, abyste byli předem připraveni na poněkud  specifický typ humoru, balancující na hranici morbidity, perverze a trapnosti. Pokud jej překousnete, či si jej budete dokonce užívat, budete si moc vychutnat netradiční filmové recenze od dvou nezávislých filmařů, Jaya Baumana a Mika Stoklasy. Druhý jmenovaný se proslavil jako autor geniálních Plinkettových recenzí, jejichž vliv je patrný i zde.

Jay a Mike recenzují filmy a k tomu jejich opravářská alter ega předstírají, že panu Plinkettovi spravují video. Co dodat? Otevřete si web pořadu na adrese www.redlettermedia.com/half-in-the-bag/, pusťte si první video a… zkuste to!